
Bolest pod kolenem zezadu, ať už v klidu či při zátěži je poměrně častým důvodem návštěvy ortopedických ambulancí. Bývá obvykle způsobena běžným přetížením nebo namožením. Někdy však může souviset s poraněním svalů, vznikem Bakerovy cysty nebo výjimečně i žilní trombózou. Včasná diagnostika pomáhá odhalit přesnou příčinu potíží a zvolit odpovídající léčbu. Správný postup umožňuje nejen rychlou úlevu od bolesti, nýbrž i obnovu plné hybnosti kolenního kloubu.
Nejdůležitější informace článku:
Bolest kolene zezadu v ohybu často souvisí s přetížením svalů, namožením nebo Bakerovou cystou, která vzniká nahromaděním kloubní tekutiny v zákolenní jamce.
Bolest kolene zezadu v klidu může být způsobena artritidou, opotřebením chrupavky nebo ve vzácnějších případech i žilní trombózou, která vyžaduje rychlou lékařskou pomoc.
Poranění svalů a šlach v oblasti podkolení se nejčastěji objevuje při sportu, náhlých pohybech nebo nadměrném zatížení, což může vést k dlouhodobému omezení pohybu.
Artritida je častou příčinou chronické bolesti kolene zezadu, projevuje se ranní ztuhlostí, otokem a postupným snižováním pohyblivosti kloubu.
Diagnostika bolesti kolene zezadu zahrnuje fyzikální vyšetření, ultrazvuk, magnetickou rezonanci nebo krevní testy, pokud je podezření na zánět či srážlivost krve.
Možnosti léčby závisí na konkrétní příčině, zahrnuje klidový režim, ledování, fyzioterapii, podávání protizánětlivých léků nebo v závažnějších případech chirurgický zákrok.
Prevenci bolesti kolene zezadu podporuje pravidelné cvičení, posilování svalů, správné zahřátí před fyzickou aktivitou a vyhýbání se nadměrné jednostranné zátěži.
Vyhledání lékařské pomoci je vhodné, pokud bolest přetrvává, stupňuje se, nebo je doprovázena otokem, zarudnutím či obtížemi při pohybu.
Článek přináší komplexní přehled příčin bolesti kolene zezadu, jako jsou Bakerova cysta, poranění svalů, žilní trombóza a artritida. Zahrnuje rovněž přehled moderních diagnostických metod, ověřené rady specialistů k prevenci bolestivých stavů a možnosti efektivní léčby vycházející z důvěryhodných zdrojů, jako je WebMD či Arthritis Foundation.
Bakerova cysta – nenápadný původce bolesti kolene zezadu při ohybu
Bakerova cysta, odborně označovaná jako popliteální cysta, je častým důvodem bolesti zezadu kolene v ohybu. Vzniká nahromaděním přebytečné synoviální tekutiny (fyziologická tekutina uvnitř dutiny kloubního pouzdra), která se hromadí v oblasti za kolenem, což způsobuje nepříjemný tlak, otok a pocity diskomfortu v zákolenní jamce.
Typicky se objevuje jako komplikace jiných kloubních problémů, například artritidy nebo poranění menisku. Bolest se často stupňuje při delším sezení, dřepnutí nebo zvýšené fyzické zátěži.
Hlavní příznaky Bakerovy cysty:
- Viditelná boule nebo otok v zákolenní jamce
- Pocit napětí nebo tlaku při ohýbání kolene
- Omezení pohyblivosti, zejména při narovnání nohy
- Zhoršení bolesti po zátěži nebo fyzické aktivitě
- Pocit slabosti v noze při delším stání nebo chůzi
Diagnostika cysty zahrnuje klinické vyšetření doplněné ultrazvukem nebo magnetickou rezonancí. Léčba se odvíjí od závažnosti stavu; v počátečních fázích se doporučuje odpočinek, studené obklady a užívání nesteroidních protizánětlivých léků. Účinné je také zvednutí nohy do vyvýšené polohy a použití elastického obvazu, což zmírní otok a uleví od bolesti.
Pokud cysta přetrvává nebo se zhoršuje, lékař ji může odsát punkcí nebo ji chirurgicky odstranit. Nejlepší prevencí opakovaného vzniku Bakerovy cysty je pravidelné posilování a důkladné protahování stehenních a lýtkových svalů.

Přetížení a zranění: Bolest pod kolenem zezadu jako signál poškození
Poranění svalů a šlach v zadní části kolene se vyskytuje nejen u profesionálních sportovců. Podle American Academy of Orthopaedic Surgeons (AAOS) k němu dochází nejčastěji při přetížení, náhlém pohybu nebo prudkém natažení svalů. Bolest kolene zezadu v ohybu při sportu nebo i bolest kolene zezadu v klidu patří mezi typické příznaky, které mohou signalizovat vážnější problém.
Když se bolest kolene zezadu v ohybu ozývá při každém dřepu nebo pokleku, může jít právě o známku přetížení vazů či kloubního pouzdra – a pokud se problém neřeší, může se postupně proměnit v dlouhodobé omezení pohyblivosti.
Jak poznat poranění podkolenních svalů:
- Ostrá bolest v zadní části kolene, která se zhoršuje při natahování nebo pokrčení nohy
- Viditelný otok, zarudnutí či modřina v oblasti zranění
- Svalová slabost nebo zvýšená citlivost při doteku
Po úrazu je důležité co nejdříve přiložit ledový obklad, dopřát kolenu klid a vyhnout se jakékoli zátěži. Elastická bandáž pomůže stabilizovat oblast a zmírnit otok. Jakmile bolest ustoupí, je zásadní postupně začít s posilováním a protahováním svalů, aby se snížilo riziko dalšího zranění. Fyzioterapie pomáhá obnovit pohyblivost a předcházet dalším potížím.
Žilní trombóza jako možná příčina bolesti kolene zezadu v klidu – kdy zbystřit?
Žilní trombóza je nebezpečný stav, který může být příčinou bolesti kolene zezadu v klidu. Dochází k němu, když se v hluboké žíle vytvoří krevní sraženina, která brání správnému průtoku krve. Podle informací z portálu WebMD jde o stav, kdy krevní sraženina blokuje průtok krve žílou, což vyžaduje neprodlenou léčbu kvůli riziku závažných komplikací, například plicní embolie.
Jak rozpoznat žilní trombózu?
- Silná, přetrvávající bolest v oblasti lýtka nebo kolene, často i v klidovém režimu
- Otok a zarudnutí postižené oblasti
- Teplá kůže nad postiženou žílou
- Nepříjemný tlak nebo bolest při dotyku
Bolest se obvykle zhoršuje při delším sezení nebo stání a může být doprovázena pocitem těžkých nohou. Diagnostika zahrnuje ultrazvukové vyšetření, které pomůže odhalit přítomnost sraženiny, a krevní testy na D-dimery, které mohou naznačovat zvýšenou srážlivost krve.
Léčba a prevence žilní trombózy
Léčba se obvykle skládá z antikoagulační terapie, která pomáhá zabránit dalšímu růstu sraženiny a snižuje riziko jejího uvolnění. Pacienti také často používají kompresní punčochy, které podporují krevní oběh a zmírňují otok. Jak to tak téměř u každého onemocnění bývá, prevence hraje zásadní roli, zejména u lidí se sedavým zaměstnáním nebo po operacích.
Mezi klíčová opatření patří:
- Dostatek pohybu – pravidelné procházky a protahování nohou během dne
- Hydratace – dostatečný příjem tekutin podporuje správnou viskozitu krve
- Nošení kompresních punčoch při dlouhém cestování nebo po chirurgických zákrocích
- Zdravý životní styl – omezení kouření a vyvážená strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny
Pokud se objeví podezřelé příznaky, je nutné vyhledat lékaře co nejdříve. Včasná diagnostika může předejít vážným zdravotním komplikacím.

Artritida – skrytý viník bolestí kolenou zezadu
Artritida patří mezi časté příčiny bolesti kolene zezadu, která se může projevovat jak v klidu, tak při běžném pohybu. Nejčastější formou je osteoartróza, při níž se chrupavka v kloubu postupně opotřebovává, což vede k přímému kontaktu kostí. Podle Arthritis Foundation tento stav způsobuje nejen nepříjemné bolesti kolene, nýbrž poměrně často také bolest v kyčli a může vést k omezené pohyblivosti a pocitu ztuhlosti kloubu.
Jak poznat artritidu kolene?
- Přetrvávající bolest v oblasti kolene, která se zhoršuje při zátěži
- Ranní pocit ztuhlosti, který se během dne mírně zlepší
- Snížená pohyblivost a obtížné ohýbání nebo natahování kolene
- Otoky a pocit napětí v kloubu po delší námaze
Artritida se často rozvíjí plíživě, první varovné signály mohou být nenápadné. Postupně se však bolest stává intenzivnější a může výrazně omezovat běžné aktivity.
Jak zmírnit bolest a zpomalit opotřebení kloubu?
Léčba artritidy je zaměřena na úlevu od bolesti a zpomalení degenerativních změn v kloubu:
- Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) – pomáhají zmírnit bolest a otok
- Cílená fyzioterapie – posilování svalů okolo kolene pro lepší stabilitu
- Ortézy a podpůrné bandáže – snižují zátěž na kloub a podporují jeho funkci
- Chirurgická léčba – v pokročilých případech může být nutná kloubní náhrada
Důležitou roli hraje také prevence – udržování zdravé tělesné hmotnosti, pravidelný pohyb přizpůsobený stavu kloubu a pestrá strava bohatá na protizánětlivé látky mohou pomoci udržet kolena v lepší kondici. Pokud bolest kolene zezadu neustupuje nebo se zhoršuje, je vhodné poradit se s lékařem.

Praktické tipy pro zdravá kolena a prevenci bolesti
Udržení zdravých kolen a prevence bolesti spočívá v kombinaci pravidelného pohybu, správné výživy a adekvátní regenerace.
Odborníci z AAOS doporučují následující opatření:
- Pravidelný pohyb: Každodenní procházky, plavání nebo jízda na kole pomáhají posilovat svaly kolem kolene a zlepšují stabilitu kloubu.
- Cílené cviky na posílení svalů: Posílení stehenních a lýtkových svalů snižuje tlak na kolenní kloub a pomáhá předcházet bolestem.
- Protahování a mobilita: Pravidelné protahování zadní strany stehen a lýtek udržuje svaly pružné a snižuje riziko přetížení.
- Hydratace a výživa bohatá na živiny: Dostatečný příjem vody a konzumace potravin bohatých na omega-3 mastné kyseliny (losos, lněná semínka) a kolagen podporují zdraví kloubní chrupavky.
- Správná obuv: Nošení kvalitních bot s adekvátní podporou klenby a tlumením nárazů snižuje nadměrnou zátěž na kolenní klouby.
- Dostatečná regenerace: Přetížení a dlouhodobé zatížení bez dostatečné regenerace může vést k mikrotraumatům v kloubu. Po fyzické aktivitě je vhodné zařadit strečink a aplikaci chladného obkladu na koleno pro snížení zánětlivé reakce.
Dodržování těchto zásad pomáhá minimalizovat riziko vzniku bolestivých stavů a udržuje kolena v dobré kondici.
Cviky pro zdravá kolena: Prevence je nejúčinnější ochrana
Silná a pružná kolena jsou základem bezbolestného pohybu. Prevence přetížení a zranění spočívá v pravidelném posilování svalů, které podporují stabilitu kolenního kloubu.
Podle Rehabilitace.info patří mezi nejúčinnější cviky:
- Dřepy do výpadu: Posilují stehenní svaly a podporují stabilitu kolene. Stačí vykročit vpřed, pokrčit koleno do dřepu a vrátit se do výchozí polohy.
- Kyvadlové unožování: Zaměřuje se na vnější stehenní svaly a pomáhá zpevnit okolí kolene. Stůjte rovně a střídavě unožujte nataženou nohu do strany.
- Protažení lýtek s ručníkem: Zlepšuje pružnost lýtkových svalů a snižuje napětí v oblasti Achillovy šlachy. Nejprve je potřeba sednout si s nataženýma nohama, poté omotat ručník kolem chodidla a jemně přitahovat prsty směrem k tělu.
- Polodřepy: Posilují stehenní a hýžďové svaly bez nadměrného tlaku na kolenní kloub. Spočívají v pomalém snižování do polodřepu a kontrolovaném vracení zpět.
Pravidelné zařazení těchto cviků pomáhá předcházet bolestem, snižuje riziko přetížení a zlepšuje celkovou stabilitu kolen. Péče o pohybový aparát je investicí do dlouhodobého zdraví kloubů.